Azbest se v českých budovách používal ve velkém rozsahu po velkou část 20. století. Od roku 2005 platí v celé EU, a tedy i v Česku, zákaz azbestu. Starší domy i panelové domy (paneláky) proto mohou obsahovat azbest v mnoha různých materiálech, a právě proto se azbest před rekonstrukcemi stále hledá.
V tomto článku vysvětlujeme, proč se azbest stal tak oblíbeným stavebním materiálem, jaké druhy azbestu se používaly, jak se jeho používání v průběhu desetiletí měnilo a jak vám vlastní historie stavby a rekonstrukcí domu pomůže odhadnout, kde azbest hledat.
Proč byl azbest tak oblíbený?
Azbestová vlákna jsou pevná, nehoří a dobře odolávají teplu i chemikáliím. Snadno se přimíchávala do cementu, stěrek, lepidel a plastů a výrobky díky nim byly pevnější a odolnější vůči teplu. Slovo azbest pochází z řečtiny a znamená zhruba neuhasitelný. Azbest se stal běžnou surovinou, která se používala v rodinných domech, bytových domech i v průmyslu.
Eternit a další azbestocementové výrobky
Nejznámějším azbestovým výrobkem je azbestocement, kterému se v běžné řeči často říká eternit. Azbestocement se vyrábí od počátku 20. století a vyráběly se z něj mimo jiné střešní šablony, vlnité desky, fasádní a stěnové desky, kanalizační trubky a vzduchotechnické potrubí. Eternit byl levný, odolný a snadno se montoval, a proto ho dnes najdete na střechách a fasádách mnoha starších domů, chat i hospodářských budov.
Jaké druhy azbestu se používaly?
Nejčastějším druhem azbestu ve stavebních materiálech na světě byl chryzotil, tedy bílý azbest. Používal se zejména v azbestocementu, podlahových krytinách, lepidlech a stěrkách. Ve stříkaných izolacích a protipožárních ochranách se používaly i amfibolové azbesty, jako je krokydolit (modrý azbest) a amosit (hnědý azbest). Antofylit je další amfibolový azbest, který se těžil a používal hlavně ve Finsku. Více se dočtete na stránce antofylit a v článku azbest v přírodě, který popisuje, jak azbest vzniká v horninách.
Používání azbestu v různých desetiletích
Následující rozdělení je přibližné. Stejný materiál se mohl používat dlouho a jedna budova může mít vrstvy z mnoha různých desetiletí.
Počátek 20. století: teplo a oheň
První azbestové výrobky se v budovách používaly tam, kde byla potřeba odolnost vůči teplu a ohni: azbestová lepenka, izolační hmoty, šňůry a izolace potrubí kolem rozvodů tepla a kotlů. Azbestocement se brzy rozšířil na střechách a fasádách.
Po druhé světové válce: nové povrchy a lepidla
Od poloviny 20. století se azbest přidával do stále více povrchových materiálů a lepidel. Typickými azbestovými materiály z této doby jsou lepidla pod podlahové krytiny, PVC krytiny, vinylové dlaždice, lepidla pod obklady, stěrky a spárovací tmely.
Druhá polovina 20. století: hromadná výstavba
Ve druhé polovině 20. století se hodně stavělo, včetně rozsáhlé výstavby panelových domů. V budovách z tohoto období může být azbest v mnoha materiálech současně, například v lepidlech pod podlahové krytiny, lepidlech pod obklady, stěrkách, spárovacích tmelech, izolaci potrubí a vzduchotechnickém potrubí. V průmyslových a veřejných budovách se používaly také stříkané izolace a stříkané protipožární nástřiky.
Rok 2005: zákaz v celé EU
Od roku 2005 platí zákaz azbestu v celé EU, tedy i v Česku. Co tento rok znamená pro toho, kdo renovuje, popisuje článek kdy byl azbest zakázán.
Po zákazu: dědictví azbestu v budovách
Zákaz se týkal nových azbestových výrobků a materiály, které už v budovách byly, se odstraňovat nemusely. Historie azbestu proto neskončila. Staré materiály jsou dodnes ve stěnách, podlahách, střechách a izolacích a objevují se při rekonstrukcích a demolicích budov.
Také zdravotní následky se projevují se zpožděním, protože nemoci z azbestu se obvykle objeví až dlouho po expozici. Dnešní pravidla se proto zaměřují na to, aby se před bouráním zjistilo, zda je v materiálech azbest, a aby se bourání provedlo bezpečně podle pravidel Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a krajských hygienických stanic.
Jak vám historie domu pomůže azbest najít?
Když víte, kdy byl dům postaven a kdy byl renovován, můžete odhadnout, které vrstvy pocházejí z doby před zákazem. Historie ukazuje, kde se vyplatí azbest hledat, ale jen vzorek ukáže, zda je azbest právě ve vašem materiálu.
- Zjistěte rok výstavby, například z dokumentace domu, od společenství vlastníků nebo bytového družstva, případně z archivu stavebního úřadu.
- Shromážděte informace o dřívějších rekonstrukcích: kdy se měnila koupelna, kuchyně, podlahy a fasáda.
- Ujasněte si, kterých materiálů a vrstev se plánovaná rekonstrukce týká. Pod novým povrchem může být staré lepidlo nebo stěrka.
- Odeberte vzorek z každého materiálu, který byl položen před zákazem a který chcete brousit, vrtat nebo bourat. Použijte jednorázové rukavice a respirátor alespoň třídy FFP3, místo navlhčete, uvolněte kousek o velikosti zhruba 2–5 centimetrů přes všechny vrstvy, zabalte ho do dvou sáčků a označte je, místo přelepte páskou a okolí otřete vlhkým hadříkem.
- Pošlete vzorky do laboratoře a s bouráním počkejte, dokud nebudete mít výsledek.
Podrobnější pokyny najdete v článku jak odebrat vzorek na azbest. Semlab analyzuje vzorky elektronovým mikroskopem JEOL SEM-EDS, který rozpozná všech šest druhů azbestu. Výsledek vám pošleme e-mailem v češtině, obvykle v den, kdy vzorek dorazí do laboratoře. Pokud se azbest prokáže, bourání provede firma způsobilá k odstraňování azbestu.
Kolik stojí analýza azbestu?
Analýza stojí 969 Kč + DPH za vzorek (1 216,10 Kč s DPH, finská DPH 25,5 %) a cena je stejná pro 1–100 vzorků. U objednávek nad 100 vzorků se můžeme dohodnout individuálně. Poštovné není v ceně zahrnuto. Analýzu si můžete objednat online, zaplatit kartou a vzorky poslat Českou poštou do laboratoře ve Finsku.