Stavební materiály se často skládají z více vrstev. Pod obkladem může být malta, lepidlo, stěrka nebo hydroizolace. Když uvolníte kousek k analýze, vrstvy, které patří k téže konstrukci, se posílají společně v jednom sáčku.
Proč vrstvy doma neoddělovat?
Azbest nelze určit podle barvy ani umístění vrstvy. Pokud každou tenkou vrstvu sami oddělíte a roztřídíte, může část materiálu, který se má zkoumat, úplně vypadnout. Se vzorkem se navíc manipuluje víc, než je nutné.
Reprezentativní kousek ukáže laboratoři, jak skladba materiálu na místě vypadá. Kousek obkladu se zbytky malty a lepidla se například balí jako jeden vzorek. Sáček se označí místem a materiálem, například „koupelna, obklad na stěně s vrstvami pod ním“.
Kdy je potřeba druhý sáček?
Druhý vzorek je potřeba, když zkoumáte jinou skladbu materiálu nebo zřetelně jiné místo. Obklad ze stěny koupelny a PVC krytina z podlahy do jednoho sáčku nepatří. Odděleně je vhodné držet i materiály, které se liší a byly položeny při různých rekonstrukcích.
Dobré pravidlo
Vrstvy, které se uvolní z téže konstrukce, držte pohromadě. Různé konstrukce, různé materiály a zřetelně odlišná místa dávejte do samostatných sáčků. Vzorek tak zůstane srozumitelný a výsledek lze přiřadit k místu, odkud byl kousek odebrán.
Pokud si nejste jisti, pojmenujte vzorek co nejprakticky. Přesné místo a popis materiálu jsou důležitější než správný technický název každé vrstvy.